Ahoj!

(pokud jste se proklikali až sem, myslím, že si můžeme tykat ;))

Jmenuji se Michaela Košťálová, ale dost lidí mě zná jako „Myshu“.

Když mi bylo patnáct, ocitla jsem se poprvé na poušti. Bylo to v Egyptě, slunce stálo vysoko a hrozně pálilo. Tak daleko od domova jsem byla prvně a to poznaly i mé vnitřnosti, které se proti nezvyklé stravě bouřily, jak mohly. Moc si toho z té návštěvy nepamatuju. Jen horké paprsky na tvářích, vánek ve vlasech a sněhobílý úsměv jakéhosi Araba, který se dožadoval výměny polibku za stříbrný řetízek a přitom mu vůbec nevadilo, že jsem před chvilkou za keřem smradlavě ulevovala bolestem břicha :) Tenkrát se mi ale snad napořád v hlavě uhnízdilo ono zdánlivě iracionální cestovatelské štěstí, jež někdo chápe sám od sebe a jiným ho nemá smysl vysvětlovat.

Tehdy jsem prohlásila, že „až budu velká, budu se živit cestováním a psaním“. Taťka se od srdce zasmál a mamka mě pohladila po tváři, jako bych pořád byla malá, naivní holčička (mimochodem, asi jsem pořád – a jsem na to patřičně hrdá :)).

Sama tomu nevěřím, ale teď je mi dvacet a zdá se (ťuk, ťuk :)), že to vychází. Jsem členkou Syndikátu novinářů ČR a mám několikaletou praxi s prací pro tištěná i digitální média. Rozhodně nemám v plánu toho příští desetiletí nechat, takže můžete tenhle web klidně navštěvovat pravidelně a to by v tom byl čert, aby nebyl alespoň čas od času kapku aktualizovaný.

Pokud jste se dočetli až sem, sama se divím, jak vás má maličkost zaujala. Každopádně jsem vám vděčná a budu ráda za jakékoli připomínky, kterými se mě rozhodnete počastovat. A kdybyste se echt nudili nebo měli nějakou podivnou, nutkavou potřebu poznat mé druhé, odvrácené a rozpolcené já, koukněte na to, co vyplodilo „pod čarou“ :)

Děkuji za pozornost.

Mějte se! Na světě je přece krásně…

Mysha