Kunětická hora aneb kam za opravdovým drakem

Nedaleko Pardubic vyrůstá ze země kopeček. Okolní lány polí převyšuje o dvaaosmdesát metrů, což mu vyneslo úctyhodný titul „hora“. Na jeho vrcholku se po staletí nachází hrad, obývaný „skutečným“ dračím mládětem.

Kunětická hora, místními familiérně přezdívaná za „Kuňku“, láká návštěvníky na krásný výhled a prohlídku zdejšího hradu. V interiérech stavby, jejíž historie sahá až do 13. století, nalezneme krom paláců (s expozicemi věnujícími se honům) a sklepení (s výstavou zaměřenou na archeologický výzkum v lokalitě) i polorozbořený sál, nad nímž krouží mládě cizokrajného draka. Kdy se sem nastěhovalo není přesně známo. Každopádně zdi hradu neopouští, takže zajedete-li se sem podívat, jistě ho zastihnete.

Krvavé řemeslo a úchvatný rozhled

Jedna z nejzajímavějších expozic na Kunětické hoře je věnována středověkému útrpnému právu. Součástí výstavy „Zločin a trest“ jsou opravdové mučící nástroje jako obojek s hruškou, potupná maska či pranýř. Největší pozornost si patrně zaslouží „katovský ceník“, který je důkazem, že toto zdánlivě nezáviděníhodné řemeslo opravdu vynášelo.

Po prohlídce hradního opevnění, studny, paláců a hradní kaple se návštěvníci vydávají do útrob věže. Z jejího vrcholu je krásný výhled do rovinatého, tu a tam mírně zvlněného kraje Pardubicka. Pokud budete mít štěstí na počasí, neunikne vám, že se na obzoru země vrásní jako zmačkaný kus papíru. To koukáte na Železné či Orlické hory nebo Krkonoše.

Honosné komnaty v útrobách hory

Dějiny hradu i hory samotné opřádá řada legend a pověstí. Podle jedné z nich jsou uvnitř kopce ukryty komnaty vykládané zlatem a drahým kamením. Jednou do roka se prý hora otevírá a pokud si to člověk dobře načasuje, může se honosným labyrintem projít. Na živou duši tu narazíte stěží. Podzemními prostorami bloudí jen přízraky mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420.

Patrně největší slávu zažila Kunětická hora za Pernštejnů, kdy byl hrad na jejím vršku přestaven v duchu pozdní gotiky a nastávající renesance. V těch dobách sem zavítal sám král Vladislav Jagellonský, aby shlédl, jak syny Viléma z Pernštejna pasují na rytíře. Stavba začala chátrat až poté, co se slavná rodina přesunula do Pardubic. Za třicetileté války byla „Kuňka“ dobyta, vypleněna a vypálena. Pomyslný hřebíček do rakve jí uštědřil lom, který kopec vyhlodal natolik, že se jižní část hradního areálu zřítila. Zdejší těžba byla zastavena až roku 1920.

„Kuňka“ jako turistická atrakce

V současnosti je hrad přístupný veřejnosti a v sezóně do něj proudí davy návštěvníků. Památkový objekt se pravidelně stává dějištěm kulturních a společenských akcí. Popularitě „Kuňky“ nahrávají také atraktivní turistické cíle v okolí. Lesík v podhradí zdobí Perníková chaloupka s pohádkovou zahrádkou. Mají tu oheň pro dvanáct měsíčků, Mrazíkovy saně i úl včelky Máji. Potřebujete-li praktické informace, vyhledejte turistické centrum Dědy Vševědy.

text a foto: Michaela „Mysha“ Košťálová